Nechci aby to vyznělo příliš negativisticky, ale rád bych v období svátku „Pálení čarodějnic“ dál pár podnětů k zamyšlení. Určitě nikomu nechci kazit tento svátek, jistě má pro každého své kouzlo, i pro mě, ale je dobré zamyslet se nad tím, co to vlastně slavíme. Pro někoho klidně mohou být čarodějnice pouze příležitostí pobýt s přáteli, popít, pojíst něco dobrého a užít si volný den. Ani to nechci kritizovat, každý má na to právo.
Musíme si ale přiznat, že jsme díky svým teplým a bezpečným příbytkům více či méně odtrženi od přírody a vlivů počasí. V naší lokalitě má naprostá většina lidí po celý rok dostatek až nadbytek jídla, teplé a příjemné bydlení a často i pohodlná pracovní místa. Proto některé svátky našich předků vnímáme úplně jinak než oni. Naši předci byli mnohem více vystaveni vlivům počasí a přírodních cyklů a pokud nastalo jaro a léto, byl to pro ně opravdový důvod k oslavě. Konečně teplo a hlavně hojnost čerstvého jídla. Oslava, že přežili další zimu.
Naši předci se nedívali na život z „vesmíru“, vědeckým pohledem jako dnes my. Dříve byli lidé více spojeni se životem, realitou, než dnes my. Mnoho věcí pro ně bylo tajemných a strašidelných. My se v mnoha oblastech díváme na život z pozice vzdáleného pozorovatele, skrze obrazovky počítačů, televizí, knih a časopisů. Žijeme mnohem více v hlavě a teoreticky, z pozice pozorovatele, než předchozí generace.
Proto mnoho lidí dnes vnímá dřívější svátky úplně jinak, než naši předci. K tomu ještě většinu původních svátků velmi ovlivnila církev. Ze zimního slunovratu se tak například stal svátek nákupního šílenství a toto období „pálení čarodějnic“ nemalé procento lidí vnímá jako příležitost se opít a udělat co možná největší oheň bez hlubšího pocitu či záměru.
K tomu se ještě navíc připojil svátek práce, jako by na práci bylo co oslavovat. Mnoho lidí pracuje hlavně pro to, aby vydělali peníze, aby přežili a těší se na to, když už je konec pracovního týdne, aby si za své těžce vydělané peníze trochu něco užili. Existuje mnoho pracovních pozic, které mi moc zábavné nepřipadají. Takže nevím, co je na tom svátečního. Spíš mi to připadá jako manipulace, ne náhodou podobná té, která bývala v médiích bývalého režimu, kde se neustále zmiňovaly různé pracovní rekordy a podobně. Pochválím tě, abys ještě víc makal. Vždyť je to pro dobro všech. To je vidět hlavně na současném stavu „naší“ planety Země. Když už, tak bych raději slavil svátek radostného tvoření než práce. Jenže my, bledé tváře, jsme holt dříči. Ale vraťme se k aktuálním čarodějnicím.
Dříve lidé v tomto období oslavovali oheň. Oheň měl velký význam. Samozřejmě ho má i dnes, jen už ho bereme víc jako samozřejmost. Současný svátek se říve neřídil dnešním kalendářem, ale slavil se kolem úplňku. Je to období, kdy už je jaro v plném proudu a před námi je teplé letní, ohnivé období. Je to čas aktivity (na rozdíl od Vánoc, kdy má být čas klidu), čas naděje, že bude dobrá úroda, čas radosti a oheň je také energií sexuality. Takže nastává lásky čas.
A co slavíte vy? Zkuste se zamyslet nad tím, co to vlastně oslavujete. Chcete někoho upalovat na hranici (byť pouze symbolicky)? Nebo chceme oslavovat život? teplé počasí? Hojnost? Těžko v dnešní době budeme tento svátek vnímat jako naši předci. Přecejen žijeme v jiném světě. Naciťme se tedy na své srdce. Co v tento čas můžeme my, naše generace oslavovat? Co v nás probouzí lásku a radost ze života?
Přeji všem krásné nadcházející letní dny!
Jan