Včera večer jsem si pro sebe vytáhl tarotovou kartu „Spravedlnost“ a došlo mi, že je to pro mě hluboké téma. Rád bych se v tomto příspěvku na toto téma podíval z pohledu „Spravedlnost, Já a můj rozvoj“. Rozhodně ale zde mohu nabídnout pouze úzký pohled na toto téma, které je velmi široké.
Pro hlubší pochopení Spravedlnosti v rámci společnosti si můžete na wikipedii přečíst definici Spravedlnosti ZDE.
Šamanský koncept čtyř duší, který od Amerických indiánů přinesl šaman Daan Van Kampenhout nám s tím také trochu pomůže. Na tento svět přicházíme a na konci života se vracíme do takzvané Velké duše. Rodíme se do Rodinné duše. Velkou část života trávíme v Kmenové duši. A jistě je pro nás, ale i pro společnost přínosné, pokud se dokážeme spojit se svou individuální duší. To ale bývá výzva! Budeme se totiž dostávat do rozporu s požadavky Kmenové duše a hrozí nám i vyloučení z ní. Čehož se velmi bojíme, dokud se pevně neukotvíme v individuální duši. Pak už ne. Píšu tady o těchto duších odděleně, protože je to cyklus. Ale ve vnitřním světě člověka se tyto duše prolínají a existují souběžně, kvantově.
Když se podíváte do přírody, žádnou spravedlnost v ní nenajdete. Je to tedy lidský a společenský výmysl. Je to nástroj společnosti, aby mohla nějak fungovat. Také se s tímto nástrojem dá lidmi manipulovat. Do určitého stupně vývoje vědomí člověka je tento nástroj určitě důležitý, hlavně pro soužití ve společnosti. Od určitého stupně se ale může dokonce stát překážkou v dalším vývoji a specielně v procesu přechodu z kmenové do individuální duše. I když ukotvení v individuální duši neznamená, že nemůžeme být součástí kmenové duše, to můžeme, ale bude to pro nás mít jinou kvalitu.
Spravedlnost je zároveň úzce spojená s Vinou a Trestem (dle wikipedie přiměřeným). Trest je nástroj, který má člověka odradit od činů, které nejsou v souladu se zákony a pravidly společnosti. Je to nástroj, který má od takových činů odrazovat. Má nás také upozorňovat na to, že máme přijmout za své činy zodpovědnost, Trest se ale nezabývá příčinou toho, proč někdo daný čin vykonal ani případným uzdravováním těchto příčin.
V tarotové kartě se zmiňuje spojení Spravedlnosti se znamením Vah, což je v čínské astrologii, kterou se já už patnáct let hluboce zabývám, znamení Psa. Také s planetou Venuší, která v čínské nauce koreluje s energií Kovu. Já sice nejsem narozený v měsíčním znamení Vah (Psa), ale jsem narozený v roce Psa a také hodině Psa. Navíc mám v Astrotypu silně zastoupený Kov a Kov je přirozeným prvkem znamení Psa. Takže se mne toto téma hluboce dotklo.
Před čtrnácti dny jsem byl na tematickém kurzu Klíče k životu, téma Archetypy, ve kterém jsme se hluboce dotýkali tématu Viny (jedno z nejtěžších psychologických témat). A skrze kartu Spravedlnost mi tento seminář ještě doznívá.
Uvědomil jsem si, že ke spravedlnosti patří i Soud. Máme tu tedy proces Čin, Vina, Soud, Trest, Spravedlnost, Vykoupení a někdy pak i Odpuštění (úleva). Odpuštění je tak vykoupeno trestem. Jenže tento proces neprobíhá jen v rámci společnosti, ale i uvnitř nás samotných. Uděláme něco špatně, uděláme chybu a vědomě či podvědomě se rozběhne vnitřní proces Viny, Soudu, Trestu a v trestání sebe sama někdy i zamrzneme (nemoc, odříkání, bolest… aj) a k odpuštění se pak jen tak nedostaneme. Tento koncept je velmi sebepoškozující a sebezničující. Není to dobré ani pro nás, ale potažmo ani pro společnost. Bere nám to spoustu sil a energie a vyřazuje nás to ze společnosti.
Vina a Trest je nástroj společnosti, ale rozhodně to není vhodný nástroj pro nás samotné v našem vnitřním světě. Obava z trestu nás sice může do určitého stupně vývoje našeho vědomí před něčím chránit, ale od určitého stupně vývoje potřebujeme tento koncept opustit a najít nový. Potřebujeme se začít řídit svým srdcem. A právě to se děje při přechodu do individuální duše. Nutkání k tomuto přechodu přichází většinou v druhé polovině našeho života. Ne každý najde odvahu ho následovat.
A Soud? My vlastně nemáme právo nikoho soudit, ani sami sebe ani druhé. Všichni jsme na cestě života a učíme se. Děláme chyby, což jsou důležité zkušenosti, díky kterým rosteme a získáváme moudrost. Je to tak v pořádku a je to požehnané a podporované Univerzem.
A tak i já sám jsem se po vytáhnutí karty Spravedlnost pouštěl role soudce, který ví co je spravedlivé, správné a co ne. Ať už u sebe či u druhých. Na to jsem moc malý Pán, abych mohl někoho soudit. Už nechci hrát roli pana Spravedlivého. A je to velmi úlevné!
Souzení sebe i druhých jsem se sice pouštěl už mnohokrát, ale tentokrát to šlo víc do hloubky a cítím díky tomu větší vnitřní svobodu.
(Tento článek není zaměřený proti spravedlnosti ve společnosti, ta samozřejmě má své místo. Ale pozor, sprvedlnost je pouze ideál, který nelze nikdy stoprocentně naplnit a nelze ani všechny uspokojit.)