Včera jsem měl konstelační seminář a vyplynulo tam zajímavé téma, které jsem si ale pojmenoval až po semináři, je to „Dusno“.
Určitě jste to už někdy zažili. Prostě je nějaké napětí ve vzduchu, něco je nevyslovené, nevyjádřené, energie je zablokovaná. Vychází to ze strachu, prostě se někdo bojí něco pustit ven. Bývá to spojené s nějakým zraněním, velice často z dětství, ke kterému jsme si vytvořili ochranu.
Jenže pak to praktikujeme i v dospělém životě. A dokoce to bývá využíváno jako nástroj manipulace, chceme tím něčeho dosáhnout, nebo i pomsty, pokud nám někdo něco provedl.
Sáhněte si sami do své paměti i svědomí, vytvářeli jste nebo vytváříte také někdy takové dusno? On si to možná člověk nemusí uvědomovat, zvláště když je hodně utopený ve svých emocích a nemá nadhled nad situací a svými reakcemi na ní.
Jelikož se zabývám čínským učením, tak jsem si nad tímto tématem popřemýšlel v čínských symbolech. Dusno je nevyjádřený hněv, který sídlí v játrech. Tím pádem zatěžujeme svá játra a ztrácíme tak životní sílu a energii. Trpět může také žlučník, který je také v energii Dřeva, jako játra. Játra patří k jinovémi Dřevu a žlučník k Jangovému Dřevu.
V játrech svůj hněv skladujeme spíše dlouhodobě, patologicky. Žlučník je jangová energie a spíš spouvisí se vztekem, je to rychlá okamžitá reakce. To je víc akutní energie. Hněv v játrech bude nenápadnější, u žlučníku nás při potlačení může bolet břicho.
Ale tím to nekončí. Svůj hněv nebo vztek nevyjádříme, protože máme strach. A ten souvisí s energií Vody as ledvinami. Náš strach tak blokuje plynutí a tím pádem prvek Vody i oblast ledvin. V ledvinách sídlí naše základní životní energie, kterou když vyčerpáme, náš život končí.
Můžeme si to představit i jiné situaci, například na silnicích. Silnice a doprava na nich souvisí s energií Vody. Je to plynutí. Když se doprava zablokuje, lidé buď tiše trpí, hněvají se a nebo nadávají, vztekají se a troubí. Hlavně když mají nějakého viníka. Je to podobný princip. Zablokovaná Voda, neproudí ke Dřevu a tím pádem Dřevo trpí a zatěžuje naše játra a žlučník. A jistě by se v tomto úhlu pohledu našly i další souvislosti i k dalším orgánům. V autě bývá mnohem snazší svůj hněv projevit, nežli ve vztazích.
Co tím vším chci vlastně říct? Pokud děláme v životě dusno, nevyjadřujeme své pocity a nebo žijeme v atmosféře, kde dělá dusno někdo jiný a bojíme se ozvat, trpí tím naše zdraví a ztrácíme tak mnoho síly a energie pro svůj život.
Není to o tom, že nutně na někoho musíme řvát. Můžeme prostě jen nějakým způsobem vyjádřit, co se nám nelíbí, co cítíme. Hlavně si to ale i my sami musíme uvědomit. Protože někdy býváme natolik zahlceni hněvem, že už si svůj strach ani neuvědomujeme. A v horším případě, necítíme už vůbec nic a hrajeme si na to, že jsme nad věcí. Přitom ale ve vzduchu visí právě to „dusno“.
Vím, že může být v reálných situacích těžké s tím něco dělat. A proto tu máme třeba konstelace, při kterých si člověk v relativně bezpečném prostředí může své pocity prožít, uvědomit a nalézt nějaký způsob, jak uvolnit zablokovanou energii, aby dál mohla proudit, většinou pak už zase láskyplně.
Přeji nám všem, ať v našich životech vše krásně a volně plyne a pokud ne, tak prosím kvůli tomu nedělejte „dusno“ 😉
Jan