Mnoho dětí a mladých lidí má v dnešní době psychické problémy. To je bez diskuze. Ordinace dětských psychiatrů, psychologů a psychoterapeutů jsou přetížené. Řada lidí, i odborníků, to přičítá Covidové siruaci nebo tomu, že dnešní mládež tráví příliš mnoho času u telefonů, tabletů, počítačů či u televize. Nebo že rodiče nemají na děti čas a podobně. Nechci to popírat, ale podle mne jsou to pouze důsledky. Ne příčiny. Přičiny vězí tam, kam se zatím většina lidí nechce podívat, protože to pro ně není zrovna příjemné.
I ke mně občas přicházejí rodiče se svými dětmi, abych jim pomohl. To je ta lepší varianta. Horší je, když rodiče problémy svého dítěte vůbec nevnímají nebo nehledají pomoc. Jenže já vidím, že na prvním místě by měli přijít na terapii rodiče. Bohužel na to často neslyší. Problém má přece jejich dítě, ne oni. Jenže tímto přístupem problém ještě zhoršují.
Důležité je si uvědomit, že když má problém dítě, stoprocentně ho mají i rodiče, či další členové rodinného systému. A nejlepší je, řešit ho společně. Každý svůj díl.
A začít by měli právě rodiče, aby mohli být dítěti oporou. Může se i stát, že když si problém vyřeší rodiče, děti se uzdraví. To platí více u malých dětí. Ty často pouze rodičům něco zrcadlí. Proto se může problém dítěte řešit přes maminku, která je v ranném dětství s dítětem silně propojena. Starší děti už většinou problém integrovali a stal se tak i jejich problémem a potřebují ho vyřešit sami za sebe.
Žijeme v době, kdy se rozhoduje o tom, zda naše civilizace přežije, či zanikne. Většina problémů naší civilizace pramení z traumat minulosti, jak jednotlivců, rodiných systémů, tak větších celků. Ale existence evidentně podporuje život. Proto se v současné době vynořilo velké množství různých technik, které pomáhají léčit traumata minulosti. Proto se ikarnují bytosti, jejichž cestou je pomáhat s tímto léčením. Proto se inkarnují děti, které poukazují a zrcadlí tramata rodinných systémů.
Dovoluji si tvrdit, že naše děti bývají tou nejsilnější pákou, která nás může obrátit do našeho nitra, abychom odkryli a uzdravili to, co je v nás nemocné. Jen to musíme pochopit. Pokud je nemocné mé dítě, je to pro mě zpráva. Kde jsem nemocný já? Kde nedávám svému dítěti podporu a lásku, aby mohlo být zdravé?
Proto vyzývám rodiče. Obraťte se nejprve k sobě a skrze to hledejte pomoc pro svého potomka. Nenechte ho v tom samotného.
Jan Peterka
PS: Problémy jsou ve skutečnosti zkušenostmi a příležitostmi k poznávání, sebepoznávání a osobnímu růstu. Je v nich ukryta síla. Proto není cílem léčení zbavení se problému, ale obohacení se skrze něj. Jen ten proces nesmíme příliš odkládat, protože odkládaní se pak může rozcházet se životem.