Koncem března 2022 mám naplánovaný seminář „Sebejistota-Bohatství“, který je určený pouze pro absolventy základního kurzu „Klíč k životu“. Toto téma je teď momentálně mé nejslabší místo a proto je pro mne příprava na tento seminář velmi intenzivní a zároveň hodně obohacující. Už jsem zvyklý na to, že když seblíží nějaký seminář nebo individuální terapie, že se mi předem vynořují různé zážitky, vnitřní i vnější, které s tím nějak souvisí. Tentokrát je to ale docela smršť. Děje se mi to šest měsíců dopředu a vidím před sebou hodně práce! Ale je to moje cesta, kterou jsem si vybral a tak si nestěžuji. Alespoň budu mít na semináři co předat.
Vynořují se mi různé strachy a bolístky, se kterými musím intenzivně pracovat, abych to celé ustál. Zároveň mi ale přichází mnoho obohacující inspirace, nových možností a úhlů pohledu. Navíc je musím realizovat do života, nestačí o nich jen vědět. To je pro mě to nejtěžší. Zároveň si musím dávat pozor, abych z toho necouvnul, protože se mi zároveň nabízejí i únikové možnosti, které se na první pohled tváří jako úlevné. Mám s nimi ale z minulosti už své zkušenosti.
Z minulosti ale vím, že ta úleva je pouze dočasná a pak se dostaví frustrace a hněv. V minulosti jsem ještě nedokázal vnímat souvislosti, nedokázal jsem si spojit výzvy se záměrem. Když jsem narazil na nějakou výzvu, myslel jsem si, že mi Univerzum naznačuje, že jdu špatným směrem a snažil jsem se najít snazší cestu, protože jsem žil v omylu toho, že když je to moje cesta, tak to musí plynout. Jenže to byl pouze můj úhybný mechanismus. Hledal jsem tak úlevu a pohodlí. Jenže když jsem se rozhodl vydat „bezpečnější a pohodlnější“ cestou, tak mě to stejně zase táhlo zpátky. Byla to pro mne bezvýchodná situace, žádná volba mi nepřinesla hledanou úlevu. Teď už vím, že příčinou byla moje, v názvu semináře zmíněná, ne/sebejistota.
V současné době mám pocit, že už jsem si dostatečně jistý sám sebou, svým záměrem, svými schopnostmi. Díky tomu to ustávám. Ale je za tím několik let práce na sobě, probouzení vnitřních zdrojů. Teď už mnohem lépe zvládám setkání se svými strachy a omezeními, i nedůvěru okolí, když mi naznačuje, že bych se měl vydat snazší a bezpečnější cestou. Jsem si totiž vědom, že ti druzí ve mě vidí své vlastní strachy a omezení. Uvnitř sebe cítím, že jdu správně, i když to navenek zatím může působit opačně. A tak v sobě uvolňuji různé bloky, transformuji strachy (Klíčaři vědí) a učím se nové věci, nové pohledy, nové návyky, objevuji nové možnosti. Je to jediná cesta, jak se můžu posunout dál. Stále se ještě někdy bojím, ale už to nevzdávám.
Proč vám to píšu? Jako inspiraci. Protože se to může týkat jakékoliv vaší životní situace. Pokud se někde cítíte v bezvýchodné situaci, točíte se v kruhu, určitě je ve vás něco, co vás nepouští dál. A s tím je potřeba se setkat a zpracovat si to. Jinak budete celý život před něčím utíkat a budete cítit neustálou nespokojenost. Budete žít nenaplněný život. Stále vám bude něco chybět. Lidé se to často snaží různými způsoby obejít, závislostmi, alkoholem, drogami, závislostí na sociálních sítích, workoholismem, konzumním způsobem života, střídáním partnerům, plánováním štěstí pro své děti a dalšími způsoby. Jenže někde hluboko v sobě cítí, že to není ono. A někdy z toho „začarovaného“ kruhu sami vykročit nedokážeme. Potřebujeme podporu z venčí.
Třeba to nemusíte mít tak extrémní jako já. Co se týče sebejistoty, byl jsem na úplném dně. Navíc jsem si vybral cestu, na které překračuji omezení svého rodinného sytému Možná vám to bude připadat nemožné, ale byly časy, kdy sem byl v některých věcech úplně paralyzovaný, bál jsem se cokoliv udělat. Měl jsem nakrájet žampióny a měl jsem strach, že to udělám špatně. Nedařilo se mi ani uvařit kafe, aby mi chutnalo. Jít do obchodu byla pro mě noční můra. Takže jsem potřeboval opravdu dlouhodobou práci. Ale stálo to za to! Vám třeba stačí mnohem míň práce. Ale neodkládejte to, život vám utíká. Dovoluji si říct, že žijeme na jednom z nejúžasnějších míst na Zemi, máme nádhernou a rozmanitou přírodu, je zde spoustu úžasných lidí a i naše kultura je nádherná. Máme spoustu příležitostí k tomu svojí tvořivostí, přispět. Tak ať nám to kvůli strachům neutíká pod rukama.
Zdraví vás
Jan