Neexistují špatná rozhodnutí. Všechna rozhodnutí nás vedou k poznání. Některá rozhodnutí nás vedou k příjemným poznáním a jiná k bolestným. Bolestná poznání jsou pro nás též důležitá. Bolestným poznáním se ale většinou snažíme vyhnout. Existují výjimky. Někteří lidé bolest cíleně vyhledávají. Jsou s tím spojeny chemické procesy v těle, jejichž důsledkem jsou pocity příjemné. Bolest může být využívána při léčení, terapii, například při masážích a podobných technikách. Aktivují se ták léčivé mechanismy v těle.
Někdo dokonce využívá bolest jako strategii, aby něčeho dosáhl. Například získat pozornost okolí. Většina lidí se ale snaží bolesti vyhnout.

Zpátky k rozhodování. Často se v současnosti setkáváme s teorií, že se máme rozhodovat svým srdcem, nechat se vést intuicí, že máme být sami sebou být ve své přirozenosti, jít svou vlastní cestou a podobně. Cílem toho má být minimalizování bolestných zkušeností. Což skutečně do jisté míry funguje. Nelze se sice úplně vyhnout bolestným zkušenostem, protože jsou důležitou součástí života, pestrosti života, ale na druhou stranu nemusíme zažívat více bolesti, než je třeba.
Problém je, že někdy pro nás bývá těžko rozeznatelné co nám srdce nebo intuice napovídá. Brání nám v tom naše podvědomí a naše ego, které často naši intuici zastíní. Dokonce často zaměňujeme pocity z podvědomí za svojí intuici. Pak se divíme, že nás to zavede jinam, než jsme si představovali. Na co si tedy dát pozor při rozhodování?

Pro krátkodobý horizont jsou velmi důležitá pro rozhodování fakta a realita, tady a teď. Kde se teď nacházíte, jaké jsou teď vaše možnosti, jaký krok teď můžete udělat, o co semůžete opřít a podobně. Ale ani to nemusí být stoprocentní. Realita je vaším odrazem a pokud něco změníte v sobě, může se změnit i vnější realita. Takže první rozhodnutí je, jestli teď chcete konat ve vnitřní nebo vnější realitě.
Další jsou dlouhodobé plány a vize. Ty vás směrují k nějakému cíli, který je vzdálený. Dlouhodobý horizont. V tomto případě by vás mohla současná fakta a realita dokonce omezovat. Na jednu stranu je nesmíte přehlížet a na druhou stranu je potřebujete překročit. S tím vám může pomoci intuice a vaše nadvědomí. Pozor, zde může mít vaše podvědomí na vaše rozhodování velký vliv.
Pokud nejste v situaci, ve které vám jde bezprostředně o život, neměli byste se rozhodovat ze strachu. Pokud cítíte, že se řídíte strachem, že se chcete něčemu vyhnout, před něčím se schovat či uniknout, měli byste se nejprve podívat na své strachy a rozhodnutí raději odložit. Nedávno jsem takovou situaci zažil. Musel jsem se rozhodnout, ale cítil jsem, že se rozhoduji z pozice strachu a že to v dané situaci jinak neumím. Tak jsem učinil rozhodnutí, “Ze strachu o této situaci rozhodovat nebudu”. Nechal jsem to být. Druhý den strach pominul a situace se vyřešila úplně sama. Pokud by strach přetrval, musel bych s tím samozřejmě dál pracovat.
Pamatujte si, že byste neměli utíkat před něčím nebo od něčeho. V tomto případě je totiž něco neunčeného, co ještě musíte ukončit. Zde je potřeba zastvait se a podívat se, co ještě musíte udělat, pochopit, ukončit..
Pokud naopak vaše rozhodnutí směřuje za nečím, tak začínáte tvořit něco nového. Musíte být připraveni dělat kroky do neznáma.

Strach je od intuice snadno rozeznatelný. Jsou ale mechanismy, které se mohou s intuicí snadno zaměnit. Jsou to například touhy, které pramení z nějakého nenaplnění v našem podvědomí. Může se to týkat našeho dětství, převzatých věcí z generací předků nebo i z minulých životů. V tomto případě to můžete cítit jako svojí cestu, touhu srdce, ale je to přitom past. tyto touhy jsou pak neukojitelné, jejich naplnění bývá buď krátkodobé nebo vám neustále uniká. Ve skutečnosti je to převlečený strach z nějakého nedostatku. Patří sem i různé strategie, jak se něčemu nepříjemnému vyhnout. Přihlásíte se na nějaký kurz osobního rozvoje, či terapii. Když se termín přiblíží, objeví se něco, co vám přijde důležitější. Podvědomě tak hledáte cestu, jak se vyhnout nepříjemným zážitkům.
Někdy se také můžete rozhdovat z nostalgie. V minulosti jste zažili něco příjemného a snažíte se ktomu vrátit. Jenže teď už jste někde jinde. Může se pod tím skrývat strach z budoucnosti, strach z neznámého, z nového, jak to zvládnete a podobně. Určitě by se dalo najít mnoho dalších příkladů.

Jak z toho ven? Jak rozeznat a vnímat skutečnou intuici? Hlas naší duše? Nejprve je potřeba ukončit v sobě nedokončené procesy a odělit se od převzatých vzroců. Je to práce s podvědomím (konstelace, Klíč k životu, Reiki a další). Utišíte tak hlas minulosti. Další je vaše tělo. Měli byste naplňovat potřeby svého těla, pečovat o něj. Díky tomu se dokážete více zklidnit. Abyste totiž mohli slyšet hlas intuice a své duše, musíte být klidní a tišší. Pomáhají k tomu také různé formy meditace, jóga a pobyt o samotě v panenské přírodě. Pro napojení na své vyšší já je vhodná i chůze, nejlépe o samotě v přírodě. Tak se napojíte na své vyšší já při plném vědomí. děje se to také v noci, ve spánku, tam ale více hrozí záměna s obrazy podvědomí.

Na konec připomínám to, co jsem uvedl na začátku. Každé vaše rozhodnutí je správné. Neobviňujte se tedy ze svých “chybných” rozhodnutí, berete tak sami sobě sílu pro další rozhodnutí. Vezměte za každé své rozhodnutí odpovědnost i přijměte důsledky svých rozhodnutí jako zkušenost. Poučte se z nich a buďte co nejvíce vědomí.

Přeji vám hodně šťastných rozhodnutí ve vašem životě!

Jan

Štítek:

Archivy
Rubriky